Září 2015

Proč se bojím jezdit autobusem a ne vlakem?

12. září 2015 v 20:52 | Znovuzrozená |  Realita
Vlastně tento "syndrom" mám už od mala. Ve školce,kdy jsem poprvé nastoupila do autobusu s babičkou.
Pamatuju si, jak pršelo a seděla jsem dívajíc se z okna na deštníky lidí. Pamatuju si, jak jsem držela hlavu přitisknutou u okýnka. Fascinovalo mě to,ale na druhou stranu jsem měla nepochopitelný strach. Když jsem odešla ze školky do první třídy na základní škole,přestěhovali jsme se a já jsem tak nemusela jezdit k babičce autobusem,takže jsem to nějak zvlášť neřešila. Když už na to došlo,jezdila jsem s mamkou,která se vždycky postarala o tohle a tamto. Řekla,zaplatila,postarala se.
V sedmé třídě jsem nastoupila do autobusu poprvé sama (heh,ano,je to tak). Mamka mi vysvětlila,že musím ukázat nějaký průkaz atd.,ale moc dobře jsem věděla co dělat. Nastoupila jsem do autobusu a chytla jsem zrovna ten,kde byl docela řidič řidič. Ani se možná nedivím,že nebyl nejhodnější a nejmilejší a nejzdořilejší,když seděl ve 40° vedrech v autobuse,já nevím kolik hodin. Pak jsem úlekem špatně spočítala peníze (já,Nemehlo I.),nevzala jsem si lístek a byla tak nějak celkově rozrušená.
Pak jsem jezdila ještě někoĺikrát kvůli kroužku,přesněji,kvůli koním,a vždycky jsem to spočítala špatně nebo jsem si nevzala lístek nebo jsem nastoupila na špatný autobus. Nevím čím to bylo,ale bylo to. Plus jsem se ještě tedy,na vysvětlenou, bála...
Tenhle rok jsem začala jezdit sama vlakem. Řeknu jenom kam a kdy. Zaplatím a nasednu. Problém mi to nedělá. Je to zvláštní,že se bojím nasedat do autobusu a ne do vlaku,ale jak jsem napsala,je to asi jenom nějaká špatná vzpomínka na "ten" dopravní prostředek. Pak si možná může člověk zvyknout...

Měli jste taky někdy tenhle pocit,že se bojíte nastoupit do něčeho? Udělali jste nějaký trapas v tomhle směru?

.

OMLUVA + NEMOC

7. září 2015 v 9:48 | Znovuzrozená |  Realita
Takže po docela dlouhé době přidávám další článek,tentokrát s omluvou a s vysvětlením,proč jsem nebyla moc aktivní,zejména na svém blogu a na blogu ostatních.

Začátek školního roku pro mě není zrovna nejlehčí věc. Musím si zvykat na nové prostředí,lidi a podmínky. Studium není příšerný,ale zvyk, i když si neustále říkám,že člověk si může zvyknout na všechno.
Vlastně jsem nějak tak pomalu zapomínala během toho týdne na blog a na internet,že jsem na nich byla ten celý týden ani ne deset minut (jasně,pět minut :D,nebudu si přece vymýšlet ne?).

Další problém je,že jsem byla nemocná a pořád jsem,takže,když se podíváte na datum (ano,je to tam nahoře), někdo se bude divit,proč sakra není v pondělí v deset hodin ve škole? Neee,nechodím na vejšku. :D
Každopádně teď je mi lépe,takže se alespoň trochu můžu věnovat blogu a možná se něco naučit i do školy. Možná je to ta výhoda,když jste doma a není vám blbě. :)

FlowersLol



Hele,opravdu nevím,proč jsem sem dala tuhle fotku. :D

PS: musím dát nové pozadí blogu.