Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.

4. října 2015 v 11:39 | Znovuzrozená |  Realita
Osnova:
⭐Úvod
⭐Komplikace
⭐Pochopení
⭐Konec

Malé děti někdy nechápou složité situace. Když jsem byla malá, nechápala jsem smysl života ani následky,když někdo z rodiny umře nebo z lidí, které máte opravdu rádi.
Tehdy jsem si s tím vůbec nelámala hlavu. Řešila jsem Vánoce a Ježíška, dárky a prázdniny.
Bylo mi tehdy devět let,kdy jsem mohla přijít o mámu.
"Vánoce budou za několik týdnů!" vykřikla jsem jednou radostně poblíž své kamarádky.
Šla jsem že školy domů a myslela na dvoutýdenní volno. Byla jsem šťastné dítě.
Přišla jsem domů a chtěla si odpočinout,když v tom jsem uviděla svoji mamku,která ležela v bílém županu na pohovce.
"Je ti špatně?" zeptala jsem se mámy a okamžitě k ní přiběhla.
Byla bledá a unavená.
"Dneska mi není dobře. Běž si nahoru zlato. Až budeš mít hlad, musíš si jídlo uvařit," odpověděla přiškrceným hlasem.
Poznala jsem,že se opravdu cítí špatně, tak jsem nic neříkala a odešla jsem do svého pokoje.
Večer přijel táta.
"Mamince opravdu není dneska nejlépe. Musíme se o sebe postarat sami." Hlas se mu lomil.
Takhle to pokračovalo několik dní. Mamce se zdraví nelepšilo. Bylo jí čím dál tím víc zle. Neustále ji bolelo břicho a poznala jsem,že výrazně zhubla. Nakonec s ní táta musel jet do nemocnice. Čekala jsem s bratrem Michalem doma celá nervózní.
Dočkala jsem se jenom táty.
"Kde je máma?" zeptala jsem se polekaně.
Táta se k nám otočil o roky starší a řekl: "Maminka je v nemocnici. Má velmi vážně zdravotní problémy. Musejí si ji tam nechat přes noc."
Myslela jsem si,že to není nic vážného. Jen nějaká obvyklá nemoc.
Další den přijela domů, sbalit si věci, že prý v nemocnici zůstane zřejmě dlouho. Neviděla jsem jí, byla jsem ve škole.
Po několika dnech jsem se dozvěděla šokující zprávu. Díky rozboru krve, mamce zjistili, že je alergická na lepek. Kdyby přijela do nemocnice déle, mohly by její orgány přestat fungovat a mohla by umřít.
Měsíc zůstala v nemocnici v Pardubicích. Celý ten čas jsem jí nemohla jít navštívit. Do nemocnice směly děti starší, takže mně byl vstup zakázán. Každý večer ale volala a slyšela jsem její hlas.
Mezitím jsem byla na rozboru krve i se svým bratrem a zjistili mi,že jsem celiak, tedy člověk alergický na lepek. Pšeničné těstoviny, pečivo, pizzu nebo sušenky jsem již nesměla jíst.
Michal byl v pořádku.
Začala omezovat lepkovou stravu a jíst více zdravě. Nejlepší ale bylo,že se mamka z nemocnice vrátila zdravá.
Jaké by to bylo kdybych ztratila rodiče? Uměla bych si to představit?
Je rok 2015,pět let od krize a mám jednu milující rodinu. Jsem ráda,že to nedopadlo jinak.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Styl psaní? :)

Líbí 82.4% (28)
Nelíbí 17.6% (6)

Komentáře

1 ×Invisible girl× ×Invisible girl× | Web | 6. října 2015 v 13:43 | Reagovat

Je dobře, že to dopadlo tak jak to dopadlo. Popravdě asi bylo lepší že jsi byla dítě, kdybys to zažívala teď pravděpodobně by to bylo o dost horší. Takže tu alergii na lepek máš po mamce? To mi je líto.. Ale vem si, že to mohlo být o dost horší. Nemusel to být jen lepek. A je zatraceně dobře že přijela do té nemocnice včas:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama